Achab byl bezbožným králem v Izraeli. 1. Královská 16,30 o něm říká: „Dopouštěl se toho, co bylo zlé v Hospodinových očích." Jednoho dne Bůh za králem Achabem poslal Eliáše, aby mu oznámil trest za hříšné jednání. Eliáš to neměl vůbec jednoduché, šlo mu o život, ale znal svůj úkol a své povolání. Sloužil Hospodinu.
Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžete Bohu sloužiti i mamoně. (Matouš 6,24, Bible Kralická)
Milí sourozenci, v minulém čísle našeho časopisu jsem se zmiňoval o tom, že bychom měli sloužit pouze jednomu Pánu - Hospodinu a nikoliv mamonu. K tomu, abychom mohli správně zkoumat své srdce a svoje postoje, by nám mohly pomoct nalézt odpověď následující otázky:
Milí sourozenci, další článek o penězích začnu tím, čím jsem minule skončil. Věřím, že nás Boží slovo učí, abychom jako křesťané dávali desátky, oběti (sbírky, dary, prvotiny) a almužny. Jsem vděčný, že mohu patřit do církve, která se nebojí tyto věci vyučovat.
Milí sourozenci, dávání desátků je pro někoho naprostou samozřejmostí, ale pro druhé je sporným místem, se kterým bojují, či ho jednoduše nepřijímají nebo ignorují. V naší církvi a také v našem sboru považujeme desátky za nezbytnou součást života křesťana.
V závěru našeho 4. dílu jsem uvedl, že se podíváme na spojitost dávání desátků a duchovního stavu Izraele. Věřím, že to může být určitým vodítkem, nemyslím přímo úměrným, ale přece jen vypovídajícím o našem duchovním stavu. Myslím tím o duchovním stavu sboru, ale i duchovním stavu nás osobně. Uvedu dva příklady z Božího slova.
V minulém čísle časopisu jsem psal o spojitosti duchovního stavu a dávání desátků. Tentokrát bych se chtěl s vámi sdílet na téma sbírky, o jejím místě v našich životech a o základních principech. V Novém zákoně se pro pojem sbírky používají různé řecké výrazy - charis (milost), diakonia (služba), eulogia (požehnaný čin), koinónia (pospolitost, jež se sdílí s druhými o všechno). Z uvedených výrazů je patrné, že zde nejde jen o peněžní záležitosti, ale především výraz nejhlubšího duchovního obecenství, jež vzniká v Kristu. Nejde zde tedy jen o výši darů, ale o vyjádření vzájemné sounáležitosti křesťanů, vzájemné pomoci a jednoty. Pro přiblížení daného tématu uvedu některá místa z Bible, která si můžete podrobněji přečíst:
V tomto čísle se již dostáváme v naší sérii k zamyšlení nad almužnami. Slovo almužna, v řeckém originále eleémosyné, znamená smilování či soucit. Jedním ze základních míst v Písmu, které se vztahují k almužnám, je toto:
Milí sourozenci, je to již naše osmé společné zamyšlení nad oblastí peněz v životě křesťana. Tentokrát se dostáváme k poslednímu typu dávání, který se v církvi jeví jako nejméně známý a praktikovaný. Je jím prvotina.
Milí sourozenci, naše série týkající se peněz v našich životech je u konce. Na závěr mého sdílení bych chtěl ještě napsat několik řádků k vašemu povzbuzení či správné motivaci.