Zdroje Povídky
Jak na to?
„Takhle už to dál nejde," řekl nejstarší člen smečky Šedivák. „Honíme se tady po celém lese už hodiny, a pořád nic. Stejně jako včera a předevčírem." Sedl si a ostatní si posedali kolem něj.
Tichý pytel a šustící sláma
Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží." (Mt 11,28-30)
Z otců na syny
Chalupa starého Hartla stála trochu bokem na okraji městečka. Lidé říkali, že je to podivín. Ale protože byl dobrým tkalcem, přehlíželi jeho podivínství, i když v podvečer by do jeho chalupy nikdo nešel. Abyste rozuměli, starý Hartl byl totiž spiritista. Samotář ale Hartl nebyl. Oženil se už v dost pozdním věku a ženu měl až kdesi od Poděbrad. Spolu měli jen jedno dítě, syna. Pojmenovali ho po dědovi Antonín. Bylo s podivem, že v tom podkrkonošském kraji, kde pole rodila samé kamení a chalupy byly požehnané kupou dětí, zůstalo u Hartlů jen při tom jednom. Jak šel čas, naučil se mladý Tonda tkalcovat a táta ho poslal trochu do světa na zkušenou. Od té doby uplynul více než rok a Tonda se měl v těchto dnech vrátit domů.
