Ovečka o.p.s.


Se snaží změnit pohled naší veřejnosti na děti s Downovým syndromem, prolomot bariéru předsudků vůči nim a prakticky pomoci rodinám, které takové dítě vychovávají.

Vzniku Downova syndromu nelze nijak předcházet, jde o genetickou záležitost, za níž nenese odpovědnost žádný z rodičů. Děti s DS byly u nás donedávna považovány za nevzdělavatelné. Rodině bylo většinou doporučeno dítě ponechat v péči některého z ústavů sociální péče. Tato praxe , bohužel, na mnohých místech přetrvává dodnes. Tyto děti jsou ale při kvalitním vedení a zajištění kvalitní medicínské péče schopné dosahovat výborných výsledků v oblasti sociálního chování, ale i v práci duševní a přibývá těch, které navštěvují základní školu běžného typu. Tato skutečnost byla dříve u nás nemyslitelná.


A co o Ovečce napsala Marie Faldynová, která se stala mluvčím této organizace?

Co si představíte, když se řekne: Ovečka? Velikonoce? Dětskou písničku? Ve sboru Apoštolské církve v Českých Budějovicích mají Ovečku už několik let. Tak totiž pojmenovali obecně prospěšnou společnost sdružující rodiny dětí s Downovým syndromem (dále jen DS). Jedna maminka pečující o Zuzanku s DS si rychle uvědomila, v jaké situaci jsou rodiny, kde se tato genetická odchylka vyskytla. Potřebují se sejít, vyměnit si zkušenosti, něco se dovědět. Třeba i to, že dítě potřebuje vyšetření štítné žlázy, zraku a sluchu. Pokud dítě špatně slyší nebo má potíže s viděním, méně se toho naučí a přičítat všechny nezdary DS by byla chyba. Poruchy činnosti štítné žlázy třeba výrazně opožďují celý vývoj dítěte.

Mamince Janě, která Ovečku vymyslela a několik let její činnost rozvíjí, fandím hned z několika důvodů. Jednak prakticky ukazuje, že těžká životní zkouška jde proměnit v požehnání pro mnohé. Jana sama v tom vidí Boží školu, ve které se stále má co učit. Dalším důvodem, proč Janě fandím, je její nakažlivé nadšení. Přiznám se, že k setkání Ovečky jsem se víceméně připletla. Chtěla jsem tam pomoci s péčí o děti, aby rodiče mohli domluvit co potřebují, ale celkem rychle jsme se domluvily, že budu pro Ovečku tiskovým mluvčím. Vidět Janin zápal, nadšení a radost z každého krůčku dětí prostě přitahuje ke spolupráci i ty, kteří by mohli říci, že se jich to netýká. S Ovečkou spolupracují rodiny ze sboru, bez kterých by to prostě nešlo. Pobyt v takovém obecenství je pro všechny zúčastněné velkým obohacením.

Pokud znáte ze svého okolí rodiny s dítětem s DS, zkuste jim nabídnout kontakt na Ovečku:
tel. 386 354 383,
adresa: Plachého 25, České Budějovice,
web: www.ovecka.eu
e-mail: dsovecka@tiscali.cz

Díky internetu se rodiče mohou dovědět, co je zajímá i na dálku, a kdo ví, zda Ovečka nebude mít po republice jehňátka - pokud bude o něco takového zájem ještě někde jinde!

Ovečka sice není nijak stará - ale její členové už udělali kus práce. V porodnicích Jihočeského, Západočeského kraje a na Českomoravské vrchovině rozdali brožurky píšící o této problematice. O jejich další distribuci se domlouvali na svém posledním setkání. Díky zázemí ve sboru České Budějovice zve Ovečka rodiče a přátele na pravidelná setkání, kde se hodnotí to, co se udělalo a chystá další práce. Součástí těchto setkání jsou i odborné přednášky, na připravované setkání přijal pozvání specialista z ORL. Do rekondičních pobytů se také zapojují rodiny ze sboru, pro všechny ochotné se práce najde. Je to i svědectví těm, kdo Pána Ježíše neznají - svědectví při rozhovorech všech zúčastněných i svědectví beze slov - kdy skutky členů sboru mluví o tom, jak nás Bůh učí nést břemena těch druhých, jak jsme v Božích očích milováni, ať už nás svět hodnotí jakkoliv, a svědectví o tom, že i v době plné problémů a nejistoty můžeme mít k sobě blízko.

Jsem ráda, že k tomu můžu přispět alespoň tím, že vám o tom budu občas vyprávět, a doufám, že vás to povzbudí, inspiruje, osloví nebo přivede k zamyšlení.

Marie Faldynová, Vyšší Brod,
sbor AC České Budějovice


Jiří Šedý


Jedním z těch, kteří dokazují, že děti s DS mohou, chtějí a umí žít plnohodnotný život, je pan Jiří Šedý, dnes již dospělý muž, který píše pohádky a povídky, ilustruje je a doprovází svými fotografiemi.

Vydané knihy: Český myšlení, Trocha něhy, Citlivost barevného slunce, Dominčiny pohádky, Duhové pohádky, Babiččiny pohádky, Hledání.

Narodil se 2.7.1976 na Českomoravské vysočině v Hlinsku v Čechách. Závodně plave, je dobrý vodák. Ve vlastní lodi sjel téměř všechny české řeky. Rád cestuje, poznal velkou část Evropy, navštívil Afriku a Ameriku. Oblíbil si zejména vážnou hudbu, především Bedřicha Smetanu. Je velký čtenář, nejraději čte knihy G. Durrella a K. Maye. Maluje především abstraktní obrazy. Píše povídky a pohádky, náměty čerpá v přírodě, kterou má velice rád.

V roce 2002 mu byla jako prvnímu člověku s Downovým syndromem předána Cena Olgy Havlové z rukou pana prezidenta Václava Havla.

V současné době pracuje jako dobrovolný pracovník ve Speciální škole pro děti s více vadami.